Recenze knihy – Encyklopedie víl Emily Wildové
Autorka – Heather Fawcettová
Encyklopedie víl je strašně hezký příběh. I proto jsem ji přidala ke 7 knihám, které si přečtete na pálení čarodějnic, i tak stojí za pozornost. Emily Wildová je vědkyně a profesorka, která žije v roce 1909. Její velkou vášní nejsou motýlci, ani nějací brouci, ale vílí svět, o které se zajímá. Emily přijíždí na ostrov Ljosland, aby tu sepsala svoji vědeckou práci. Jak jinak velkým oříškem pro ni bude setkání jejím akademickým rivalem Wendellem, který díky svému šarmu si získá i místní obyvatelstvo. Podaří se mu ale přesvědčit Emily k vzájemné spolupráci?
Čas od času čtu fantasy
Jednou za čas si přečtu fantasy. Koneckonců na tom není nic špatného, prostě i já se pustím do něčeho, co zavání kouzly. Máte to také tak? Ale zpátky ke knížce, Encyklopedie víl je přesně to co jsem hledala. Zaujal mě totiž design obálky, který je nepřehlédnutelný, a velmi originální. Navíc jsem na knížku před půl rokem narazila i v angličtině, a chtěla si ji přečíst, jenže jsem se k tomu tenkrát nedostala. A tak se není čemu divit, že jsem si ji alespoň přečetla později v češtině.
Encyklopedie víl v deníku
Autorka zvolila zajímavou formu příběhu. Čtenář totiž čte příběh, jako deníkový záznam. Hlavní postava Emily si do sešitu každý den zapisuje, co se událo a co ji čeká další den. Začíná to datumem a pak popisem onoho dne. Poutavější se ale knížka stává ve chvíli, kdy dorazí její rival Wendell. Nebudu prozrazovat, čím vším je, nechám vás abyste se těšili.
Postava Emily je chytrá, ale bohužel nepraktická. Tím je i pro čtenáře sympatičtější. Wendelle je zase pohledný, vtipný a šarmantní, a tak není divu, že on si získává u vesničanů pozornost. Ten kontrast je velký, přesto kvůli tomu má ten příběh svoje kouzlo. Otázkou ovšem je, jestli se stejným pochopením setkává u čtenářů. Synonymem knížky by mohlo být láska za mizerných dní.
Co bych vám prozradila o vílách? Jsou tajemné, ale také zákeřné a krvelačné. Rády vyměňují své děti za lidské, což mě zase až tak nepřekvapilo, protože v Irsku dodnes taková pověst existuje. Rozhodně si nepředstavujte nic laskavého. No, není nad Polednici, čtenáři.
Prvně se na mě zadíval, jako bych ho překvapila. Nejspíš dosud neměl důvod smlouvat se smrtelníky, když je mohl písní jednoduše připravit o rozum a pak jim vysát srdce do poslední kapky.
Co si o knížce myslím na závěr?
Škoda, že v ní nejsou ilustrace. Encyklopedie víl Emily Wildové si totiž přímo říká o nějakou hezkou kresbu, klidně i perokresbu. I když vím, že by to byla dražší knížka. Co bych vyzdvihla je skvělý nápad. Tím, že se knížka odehrává v Edwardovské době je zase o něco hezčí. Když si vzpomenu na knihy, které se v té době vydávaly, pak i ten příběh do toho krásně zapadne.
Můžeme se těšit na druhý díl, a co vím bude jich ještě víc. Mám totiž úplnou chuť si tu knížku vzít někam na louku a zasnít se. Ona k tomu totiž přímo vybízí.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství HOST.
A co si přečtete dál? Podívejte se na recenze knih Třináct dnů o svobodě, anebo Středověký turista.